Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
T

yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.

Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.

 

Ak Saray?

Jsme sice příslušníky

opravdu malého národa, ale stejně je fakt hodně nespravedlivé, že se k našim velkým příkladům svět příliš nehlásí.

Třeba takový turecký pan prezident si klidně zavře tisíc soukromých vysokých škol, a přitom ani neprozradí, že v šeru paláce Ak Saray potají pečlivě studoval hluboké myšlenky nejmenované paní komisařky, jak se co nejefektivněji zbavit nejen vysokých škol, ale hlavně pokud možno všech studentů.

Pravda, nějaké nápovědy přišly už od Habsburků a dokonce Karel Havlíček Borovský o nich uznale napsal, že domov můj je „veškerému kde vzdělání prozřetelně vláda brání.“ Ale císař Karel I. vystudoval práva, naštěstí v Praze, od roku 1906 do roku 1907, což opravdu není mnoho (takže by se jeho prach a popel na Madeiře, kde skončil, měl důvodně obávat, aby se o něm paní komisařka a jí podobní nedoslechli a vzdělání jej nezbavili, ovšem jen do konce tohoto léta, neb pak paní komisařka nastupuje v propadlišti dějin).

Karlu Havlíčkovi sice trvalo vystudovat vysokou školu skoro o rok déle (1838  – 1841), ale jeho prach měl by pro jistotu na Olšanech taky radši stříhat metr, aby se o jeho pochybné existenci paní komisařka nedoslechla. Měl by bát tím víc, že nepěkně pomlouval ideje paní komisařky (psal totiž, že komunismus je bludné učení, které však není nebezpečné, protože pro svou absurdnost nemůže najít dost pitomců, kteří by ho uvedli do života). A to by se hrdé člence oné strany rozhodně nemuselo líbit, nehledě k tomu, že pan Karel Havlíček byl navíc rozčarován i Ruskem.

Nějaké to rozčarování je ale Karlům celkem vlastní, vždyť i hlavní autor občanského zákoníku v souvislosti s tímto kodexem a vším kolem něj už 2. 9. 2014 konstatoval, že jeho hlavním pocitem je rozčarování.

Tím sestoupil na úroveň nás, bídných smrtelníků, neb my cítíme rozčarování, kdykoli se k občanskému zákoníku přiblížíme (a většinou se ani nemusíme blížit).

Lze to ovšem pochopit. Vždyť nový občanský zákoník například zrušil kriminalitu, protože podle jeho § 7 „kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.“ Byla tedy zavedena právní domněnka poctivosti (zatím vyvratitelná), ovšem s výjimkou těch zločinných týpků, kteří jednají neurčitě.

A za to všechno nakonec místopředseda Nejvyššího soudu řekne, že sepsání občanského zákoníku bylo totéž, jako když nevalný student architektury navrhne mrakodrap?

« Zpět

webdesign and programning
IDEAS DESIGN